První závody v sezóně jsou vždy plné nervozity. Všichni jsou rozpačití a nikdo pořádně neví, co od sebe a od ostatních čekat. Po vstupu do šatny začínám poznávat známé tváře. Dvě objetí a tři pozdravy dřív, než najdu skříňku. Prohodíme pár slov, o tom, co se událo za posledního půl roku a ujišťuji se, že tu nejistou v sobě mají všichni. Pak už to jde ráz na ráz. Rychle obsadit místa na bazéně, lehce se rozcvičit, promyslet, co vlastně plavu a do vody abych to stihla. Jeden kopanec do břicha, dvě srážky předloktím, tři škrábance a jedna skoro-facka. Na tohle člověk mimo sezonu zapomíná rád. To je tak, když do bazénu pustíte 200 lidí a všichni se chtějí co nejlépe rozplavat. „Sakra to je nějaký dlouhý“ Nejčastější věta, kterou uslyšíte na prvních závodech na padesátimetrovém bazénu. Po rozplavání usušit, něco málo sníst a už jen čekat.

První kolo Českého Poháru odstartovaly 200 prsa. Za naši skromnou pětičlennou výpravu se představily prsařky Bára Jelínková s Kájou Caesarovou. My se je snažíme povzbuzovat z vrchu hlasitým rytmickým křikem. No, moc to nepomohlo, holky to umí i lépe. Nedá se nic dělat, jede se dál. Jsou to první závody, vrchol sezony daleko před námi spousta práce. Postupně se na startu vystřídáme všichni. Nejvíce se dařilo Adamu Hlobeňovi na sto kraul. V osobním rekordu postoupil do odpoledního finále. 54,69je super čas. Matyáš Svoboda na sto motýl taky v „osobáku“.  Já se mezitím snažím po větší rozcvičce nasoukat do závodních plavek. Nezdá se to, ale může to trvat i patnáct minut. Naštěstí mi dnes stačí jen chvilka. Nechám si nasadit čepičku a přesouvám se k pomocnému startérovi. Nejčastější, co uslyšíte před startem osmistovky nebo patnáctistovky je „Pane bože, mně se nechce. Proč to vůbec plavu?“ Upřímně, kladu si úplně ty stejné otázky, moc velká zábava to tiž není. Naštěstí jsem si vzpomněla na dobrou písničku, takže mi to rychleji uteklo. Ranní rozplavbu jsem vyhrála, na konečný výsledek si počkám do večera. Bára Jelínková měla na vytrvaleckých tratích premiéru a na poprvé se s tím poprala docela dobře. Po závodu se musíme jít vyplavat, nikdo z nás tam ale moc dlouho nevydří. Čtyři pět bazénů a spěcháme na oběd. Pak půlhodinka na hotelu a zpátky na závodiště. S Adamem nastupujeme do kraulové čtyřstovky. Adam ve velké konkurenci pátý, já beru překvapivě zlato. Na začátek sezony dobré časy. Vrcholem odpoledne je finále na sto kraul. Adam bohužel nezopakoval čas z rána a končí osmý. K tomu Matyáš přihodil další osobní rekord na 200 motýl a Kája 50 prsa v kvalitním čase 35,77. Pro dnešek to balíme. Večer na hotelu si na poradě vyslechneme názory a rady pana trenéra. Já se dozvídám konečný výsledek osmistovky. Se stříbrným pocitem se mi bude usínat lépe. Večerka v 10 jako vždycky, porušení se trestá – smrtí 😊

Ráno to stejné nanovo. Adamovi se krásně povedl 200 kraul a bere stříbrnou medaili. Opět se vystřídáme všichni, se střídavou spokojeností. Končíme v poledne mojí stříbrnou patnáctistovkou a vyrážíme k domovu. Tři stříbrné a jedna zlatá medaile – to není vůbec špatná bilance.

 

Tereza Polachová